Jdi na obsah Jdi na menu
 


Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth - (Crouch&Cover)

9. 8. 2006

Rádi se bojíte? Máte rádi horory? Znáte dílo H.P. Lovecrafta? Pokud ano, právě pro vás je Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth!

 

Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth je dalším zpracováním hororových povídek spisovatele H.P. Lovecrafta, konkrétně je hra na náměty povídky „The shadow over Innsmouth“ a také na RPG („hře na hrdiny“) Call of Cthulhu od firmy Chaosium.

Tři v jednom
Nejen že vývojáři z Bethesda Softworks oblažili celý svět do nebe vychvalovaným Oblivionem, ve svém volném čase ještě stačili vytvořit další hru, která se stala asi zatím největším překvapením roku 2006. Ze začátku se může toto opomíjené dílo zdát jako akční adventura, později se z ní vyklube celkem solidní FPS, vše je navíc prokládáno prvky stealth akce. Možná si řeknete, že je taková směsice je spíš na škodu a možná budete mít i pravdu…vezměme to ale všechno postupně.

 

O co tady jde?
Nechci vás ochudit od mnohá překvapení, která na vás ve hře čekají, proto jenom nastíním začátek příběhu. S hlavním hrdinou, Jackem Waltersem, se seznamujeme v nepříliš příjemné situaci – při pokusu o sebevraždu v sanatoriu, kam byl zavřen po hrůzách, které prožil. Příběh je tedy vyprávěn retrospektivně. Vracíme se o šest let zpět do státu Massachusetts, náš hrdina byl jako detektiv povolán k případu dosti prapodivné sekty. Události, které následují, ho připraví o rozum a také o část jeho paměti. Po propuštění z blázince se vydává na dráhu soukromého detektiva v naději, že nic podobného již nikdy nezažije. Po nějakém čase dostává případ zmizelé osoby ve městě Innsmouth, které je známo svou nevraživostí k nově příchozím. Po svém příjezdu začíná postupně přicházet věcem na kloub  a při útěku z hotelu před dvěma zabijáky s brokovnicemi mu dojde, že místní lidé před okolním světem něco skrývají. Tím začíná dobrodružství plné nebezpečí, strachu, záhad a hlavně děsivých stvůr i nestvůr. V prvních okamžicích hry převládají prvky adventury a stealth akce – mluvíte s postavami, sbíráte a používáte předměty a krčíte se před nepřáteli. Vše je bohužel striktně lineární, vzniklé situace můžete řešit v naprosté většině případů pouze jedním způsobem, žádné alternativní cesty jako ve Splinter Cellu nečekejte. AI vašich protivníků bohužel není na moc vysoké úrovni, proplížení kolem nich tak nenadělá příliš mnoho problémů. Pocit strachu a často až ono známé mrazení v zádech hra navozuje pomocí skriptů – a daří se jí to skoro až dokonale. V dalším průběhu hry se konečně dostanete ke zbrani a hra se mění spíš na FPS. Smrtících nástrojů je ve hře obstojné množství, nejprve budete třímat v ruce páčidlo, nůž, poté pistoli, revolver, pušku, samopal, brokovnici a ke konci i nějaký druh mimozemské zbraně, kterou si můžete prohlédnout na screenshotech. O HUDu nemůže být ani řeč, náboje a zdraví si kontrolujete sami, křížek při míření zbraní chybí. Jako v každé adventuře je tu inventář s předměty, které s sebou nesete a také deníkem,který dokresluje atmosféru a také poskytuje důležité informace.

 

Kde už sakra bude ten savepoint?
Zklamaní budou příznivci hraní systémem quicksave-quickload (mezi něž se počítám také sebeJ), protože si hru můžete uložit pouze na savepointech vyrytých na zdech nebo na zemi. Naštěstí je chlapíci z Bethesdy rozmístili ve hře velice rozumně, většinou tedy nehrozí frustrující pasáže bez savu. Při charakteru hry je to určitě chvályhodné, osobně bych savoval po každém kroku. Velice zajímavý je „systém příčetnosti“ – pokud budete Jacka nutit dívat se na různé ohavnosti (mrtvoly,oživlý sliz rozlezlý po celé místnosti…oops,jako bych nic neřekJ), jeho dech se začne zrychlovat, jeho srdce bude bít do rytmu techna a pohled rozostřovat více než při návratu z velmi dlouhého flámu. Pokud svoji postavu ani poté nepřivedete do nějaké bezpečnější lokace, začne se dusit a nakonec zahyne kvůli „ztrátě příčetnosti“.

 

Není všechno zlato, co se třpytí
Mezi největší chyby hry bych zařadil řešení situací pomocí metody pokus-omyl, než najdete cestu k dalšímu savepointu. Jednotlivé části, které jsou občas velmi těžké, budete občas opakovat do zblbnutí. Jak už jsem zmínil výše, naštěstí je před každým takovým momentem většinou umístěn savepoint. Dalším neduhem hry je až přílišná obtížnost, tolik zákysů jsem v žádné jiné zatím nezažil. Celkový dojem ze hry mi také zkazil závěrečný bug , který jsem byl bohužel nucen vyřešit cheatem na nesmrtelnostL

 

Grafika, zvuky
Jelikož hra je ve vývoji celkem dlouhou dobu, grafika působí velmi zastaralým dojmem, o vymoženostech z nejnovějších her si můžeme nechat pouze zdát. Ozvučení je naopak na docela vysoké úrovni, zvuky zbraní i dabing hodně přispívají k děsivé atmosféře.

 

Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth je velmi podařenou hrou s mrazivě strašidelnou atmosférou vlastní pro Lovecraftovy horory. Nebýt občas zbytečné obtížnosti a závěrečného bugu, mohlo se hodnocení vyšplhat mnohem výše.

+ děsivá atmosféra!!!...............................................- zastaralá grafika

+ mix žánrů ...............................................- přílišná obtížnost

+ zbrojní arzenál ................................................- závěrečný bug

 

83%

Crouch &Cover

+ Nahoru +

 

Náhledy fotografií ze složky PC hry

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář